Linux v příkazech 2. – vim

Vim je jedním z nejjednodušších a zároveň nejsložitějších nástrojů linuxu. Je to jednoduše jednoduchý textový editor. Používá 3 základní módy (někde se tvrdí že 4).
V prvním modu se nacházíte ihned po otevření zvoleného souboru a říká se mu příkazový (command mode). Pokud začnete psát znaky stejně jako jste tomu zvyklí ze standardních grafických editorů, místo abyste začali vytvářet obsah (editovat) začne se vám dokument ničit. Možná odstraníte několik řádek, přesunete části textu kamsi jinam a nakonec začnete kamsi náhodně vepistovat znaky (to pro to, že jste se konečně omylem dostali do druhého editačního a tedy toho správného módu).

Výše popisované se děje, z toho důvodu, že příkazový mód ve kterém se nacházíte po spuštění vim není určet k editaci, ale k jakýmsi hormadným změnám a zadávání příkazů. V tomto módu nepracujete s jednotlivými znaky, ale s řádky, slovy, větami, můžete zde soubor ukládat, přepisovat, otevírat další jiné soubory atp… Nemůžete zde ale vytvářet obsah souboru, tedy klasicky jej editovat.

Klasickou editaci zahájíte stiskem klávesy insert případně i. Tím přejdete do druhého módu, zvaného vkládací. Zde se již vše chová dle očekávání, znaky které stisknete se skutečně projeví i v samotném souboru jako čistý text. Ukončení insert modu a návrat do command modu se provádí klávesou escape.

Vizuální mód zahájíte pomocí stisku klávesy V. V té chvíli začne vim označovat text do bloků se kterými lze dále pracovat. Ukončení se provádí opět stiskem klávesy Esc.

Continue reading “Linux v příkazech 2. – vim”

Linux v příkazech 20. – screen

Screen

Příkaz spouští něco jako session manažer v rámci dané session. Smysl má především tam, kde máte k dispozici jediné okno terminálu, případně potřebujete nechat běžet nějakou úlohu na vzdáleném serveru.

Řečeno zjednodušeně. Připojujete-li se například z práce ke svému domácímu počítači (případně server zákazníka) a na něm potřebujete mít otevřeno více terminálů, pak máte dvě možnosti. Buď vyvoláte ze zdrojového počítače více terminálů, a nebo otevřete jediný terminál a na něm spustíte screen

V rámci screenu pak máte možnost otevřít neomezený počet dalších session a v nich provádět jednotlivé příkazy.

Další výhodou screenu je, že i v případě pádu spojení, případně nuceného odpojení (uspáváte notebook a odjíždíte z práce domů) může vaše rozpracovaná činnost běžet na serveru dále aniž by byla ukončena. Z domu se pak do dané session screenu můžete opět připojit a ověřit zda například kopírování probíhá jak má, doběhla aktualizace systémů na vyšší verzi atp….

Continue reading “Linux v příkazech 20. – screen”